Po zahradě touží alespoň částečně každý člověk. Mít kousek svého pozemku, na kterém můžeme relaxovat, je něčím, co nás neodolatelně přitahuje – a není divu. Odpočívat za horkého letního dne v lehátku s knížkou a sklenicí ledového pití, co může být lepšího? Mnoho lidí si však neuvědomuje, že toto nepřijde jen tak. Než budeme moci takto odpočívat, musíme si k tomu vytvořit odpovídající prostředí. Nelze totiž čekat, že neopečovávaná zahrada bude pěkným místem k odpočinku. Co je tedy třeba?
V první řadě dobře posekaný trávník. Nemusí být zrovna anglický, a ani se to nedoporučuje. Nejlepší je, pokud mají stébla něco přes 10 cm. V takovém případě vytváří měkký koberec, po kterém je příjemné chodit bosky, a na který je radost pohledět. Zvláště pokud namísto klasického trávníku vysadíte nativní kvetoucí rostliny, jako jetel, pampelišky či fialky. Pak se budete moci těšit i z rozličných barev, které lahodí oku a mysli přináší osvěžení.
Ke kultuře však patří také plot, což si jen málokdo uvědomuje. Nejlepší je, pokud je třeba plaňkový či pletivový, a poskytuje alespoň jedním směrem výhled do otevřené krajiny. Naopak vysoké betonové ploty působí stísňujícím dojmem, neboť prostor opticky zmenšují. Jistě, pokud bydlíte uprostřed vesnice, kde máte ze všech stran sousedy, pak je to v podstatě jediná možnost, jak zachovat soukromí. I tak by však neměl být oprýskaný či poškozený. To rozhodně ničemu nepomůže.
Zahrada, pokud má být místem relaxace, musí být také uklizená. Pokud se támhle povaluje kolečko (nejlépe se začínajíc rzí), tuhle pytel cementu, támhle hromada písku, onde zase zahradní nářadí, pak ani to nebude pro náš odpočinek vhodné. Každá věc by měla mít své místo, kam bychom ji měli po práci uklidit, a to bez ohledu na to, že ji budeme například hned zítra potřebovat – do zítřka může například přijít bouřka s deštěm, což ostatně žádnému nářadí také nesvědčí.
